|
|
Hodnocení mediálního obrazu seniorů ve městě Čáslavi
MATOUŠKOVÁ, Dita
Tato diplomová práce se zabývá tím, jaký mediální obraz média o seniorech vytváří, a jak tento mediální obraz poté vnímají ostatní věkové kategorie. Cílem práce bylo zjistit, jak hodnotí obyvatelé města Čáslavi mediální obraz seniorů ve společnosti. V teoretické části práce se zaměřuji na vysvětlení pojmů stárnutí a stáří. Jelikož se tato práce zabývá seniory, pokládám za důležité vysvětlení základního pojmu senior, a k tomu přidávám vědy, které se zabývají procesem stárnutí a stáří, tedy gerontologie a geriatrie. Dále také zmiňuji stereotypy a mýty spojené se stářím. V další části teoretické práce se věnuji vysvětlení pojmů mediální obraz, masová média, jejich dělení a funkce. Dále jsem se také zaměřila na popis současného obrazu stáří ve společnosti, a také na působení médií na veřejnost. V poslední části teoretické práce jsem popisovala témata týkající se seniorů a politiky stárnutí. Dále popisuji aktivní stárnutí populace, strategické dokumenty a akční plány, které se vztahují ke stárnutí. K dosažení cíle práce byla použita kvantitativní výzkumná strategie, kdy metoda sběru dat byla provedena dotazováním na základě vlastního dotazníku. Výzkumný soubor tvořili obyvatelé města Čáslavi, ve věkovém rozmezí od 18 do 64 let. Celkem jsem získala dotazníky od 273 respondentů. Získaná data byla zpracována pomocí popisné statistiky v programu MS Excel, následné vyhodnocení hypotéz proběhlo v programu SPSS, kde byl použit Chí-kvadrát test neboli test dobré shody a dále pomocí četností. Domnívám se, že tento výzkum by mohl otevřít další možnosti diskuze o vyobrazování reálného obrazu seniorů laické i odborné veřejnosti. Získané výsledky by mohly rozpoutat společenskou debatu zaměřenou na etické aspekty současného moderního způsobu, kterým média informují o tématech týkajících se seniorů. Dále by práce mohla pomoci poodkrýt případné nové způsoby stereotypizace a popsat, zda média předsudky o početné a stále vzrůstající skupině seniorů podporují, či nikoliv.
|
|
|
Analýza speciálně pedagogických potřeb seniorů se zrakovým postižením
Vanclová, Veronika ; Květoňová, Lea (vedoucí práce) ; Šumníková, Pavlína (oponent)
Diplomová práce se zabývá speciálně pedagogickými potřebami seniorů se zrakovým postižením. Zaměřuje se na seniory, kteří se v závěrečné etapě svého života musí adaptovat nejen na specifické změny, které stáří přináší, ale také na ztrátu zraku či snížení zrakových schopností, což vede k nově vzniklým potřebám těchto osob. Diplomová práce tyto specifické potřeby analyzuje v kontextu kvality života seniorů s tímto handicapem. Cílem je popsat, jaké tyto potřeby jsou, zda jsou dostatečně naplňovány, zda aktivizace a péče, která je těmto seniorům poskytována, jim přináší smysluplný a plnohodnotný způsob života, a také které aktivity a pomůcky ve svém každodenním životě nejvíce preferují. Skrze kvalitativní výzkum, pomocí metody rozhovorů, přímo se seniory se zrakovým postižením, a jejich ošetřovateli v Domově Palata, přináší tato práce několik kategorií, týkajících se speciálně pedagogických potřeb těchto seniorů, které mají vliv na kvalitu života ve stáří. Výsledky této práce mohou být užitečné při uplatnění speciálně pedagogické podpory seniorům se zrakovým postižením v praxi, například v procesu adaptace seniora na zrakové postižení, v podpoře jeho samostatnosti a životní spokojenosti. KLÍČOVÁ SLOVA zrakové postižení, senior, speciálně pedagogické potřeby, stáří, handicap, kvalita života, aktivní stáří
|
|
| |
|
|
Univerzity třetího věku jako možnost naplňování konceptu aktivního stárnutí.
Červenková, Zuzana ; Angelovská, Olga (vedoucí práce) ; Vlčková, Kamila (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématem univerzit třetího věku v kontextu konceptu aktivního stárnutí. V teoretickém úvodu je téma zasazeno do problematiky stárnutí populace a sociálních aspektů odchodu do důchodu. Ve stručnosti je přiblížena historie U3V ve světě i v ČR. Samotný koncept aktivního stárnutí bývá definován různě, proto je pro účely výzkumu zvolena definice sestávající ze třech základních aspektů - aktivního životního stylu, inkluze a materiální zabezpečení. Kvalitativní výzkum pomocí rozhovorů se studenty U3V na Univerzitě Karlově v Praze zjišťuje, jak jsou tyto aspekty naplňovány z pohledu samotných studentů. Aktivní životní styl je u seniorů podporován rozšiřováním znalostí, doprovodnými programy a pohybovou aktivitou. Studenti navazují ve škole nové přátelské vztahy, které často přesahují i mimo kurzy. V obou těchto aspektech je pro seniory důležitá především "kvalita" nabízených možností, tedy úroveň a odbornost poskytovaných poznatků a inteligence a zájmy nových přátel. Senioři, kteří studují dohromady s mladšími studenty i ti, kteří navštěvují oddělené kurzy, považují mezigenerační setkávání za přínosné a obohacující pro obě strany. Studium na univerzitě třetího věku pro pracující seniory představuje jakýsi bonus k jejich profesním znalostem, výrazně ale neovlivňuje jejich postavení...
|
|
|
Pohybové a volnočasové aktivity seniorů v Praze 6
Gruber, Jan ; Slepičková, Irena (vedoucí práce) ; Mudrák, Jiří (oponent)
Název: Pohybové a volnočasové aktivity seniorů v Praze 6 Cíle: Hlavním cílem diplomové práce je zmapování nabídky volnočasových programů a venkovních cvičebních možností pro seniory v Praze 6 a posléze poukázání na opatření, která by vedla k jejich zlepšení. Metody: Případová studie, osobní dotazování, obsahová analýza, analýza primárních a sekundárních dat. Výsledky: Analýza pohybových a volnočasových aktivit pro seniory v Praze 6 ukázala na bohatou nabídku programů pro seniory. Bariérou a motivací seniorů při využívání této nabídky byl především jejich zdravotní stav. Na základě získaných informací byla navržena opatření pro městskou část Praha 6. Klíčová slova: senioři, aktivní stárnutí, veřejná sportoviště, obecní úřad, Praha 6
|
|
|
Senioři a aktivní stárnutí v domově pro seniory v Ostravě
Lipowská, Jana ; Tuček, Milan (vedoucí práce) ; Trusinová, Romana (oponent)
Demografické stárnutí populace vyvolává řadu potřeb, požadavků a změn v mnoha oblastech společenského života. Česká republika v této souvislosti přijala několik dokumentů, mezi které patří také Národní program přípravy na stárnutí na období let 2003 -2007, a poté na období let 2008-2012. Tento dokument odkazuje ke konceptu aktivního stárnutí a stáří, který přijala v 90. letech Světová zdravotnická organizace. Ta jej definuje jako proces rozvíjející kvalitu zdraví, participaci seniorů ve společnosti a celkové zvyšování kvality života ve stáří. Aktivita se stává žádoucím a správným způsobem života seniorů. Diplomová práce se zaměřuje na aktivitu seniorů, konkrétně na nabídku aktivizačního programu a jeho využití v domově pro seniory v Ostravě. Teoretická část práce se věnuje definici stárnutí a stáří, fyzickým, psychickým a sociálním změnám a vědním disciplínám, které se jimi zabývají. Dále pojednává o sociálních službách, blíže o domovech pro seniory, významu aktivity a aktivizace v domově a o konceptu aktivního stárnutí, Národním programu přípravy na stárnutí a Evropském roku aktivního stárnutí. Empirická část se věnuje případové studii domova pro seniory v Ostravě, která je založena na polostrukturovaných rozhovorech a skupinových diskuzích se seniory a aktivizačními pracovníky. Uvádí, jaké...
|
|
|
Dopad péče o člověka s demencí na vnímání stáří a stárnutí
Trešlová, Debora ; Hasmanová Marhánková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Spalová, Barbora (oponent)
Tato práce se zaměřuje na témata stáří, stárnutí a demence. Snaží se zjistit, jak lidé, kteří pečují o blízkého s demencí, konstruují své představy o této nemoci a jak se jejich zkušenost s péčí promítá do jejich představ o stáří a stárnutí. Tato témata jsou rozebírána na pozadí třetího věku, aktivního stárnutí a sociální imaginace čtvrtého věku v pojetí Gillearda a Higgse. Práce ukazuje, jak respondentky tvoří své představy ohledně vlastního stáří v kontextu kultury třetího věku, jaké aspekty stáří považují za nejdůležitější, a naopak co pro ně představuje obraz špatného stáří. Zároveň je v této práci zachycena zkušenost respondentek s péčí o svého rodiče a to, jak na jejím základě konstruují představy o této nemoci. Specifické aspekty nemoci demence jsou rozebírány vkontextu klíčových elementů sociální imaginace čtvrtého věku a jejích nejdiskutovanějších konceptů mezi které patří například koncept osobnosti. Ve zkušenosti s péčí o blízkého s demencí se v rámci jejich dopadů na vztah s rodičem, charakter a potřebu péče odráží problematické aspekty této nemoci, které se i reflektují v strachu z tohoto onemocnění.
|
|
|
Přechod z aktivního života do starobního důchodu
KUNOVÁ, Aneta
Bakalářská práce je zaměřena na přechod z aktivního života do starobního důchodu. Téma této práce je velmi aktuální. Zabývá se dospělými v aktivním pracovním procesu, kteří se připravují na další životní etapu, zvažují možnosti odchodu do starobního důchodu, nebo částečné či úplné pokračování činnosti v zaměstnání. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou definovány základní pojmy, popsáno období aktivního stárnutí a přípravy na stáří. Je zde věnována pozornost důchodovému systému. Dále je rozebrán přechod z pracovního života do starobního důchodu, ve kterém je popsán starobní důchod, podmínky nároku, potřebné kroky k získání starobního důchodu a časování odchodu do starobního důchodu. Cílem práce je popsat, jak lidé v předdůchodovém věku prožívají své současné životní období, jak se připravují na období po ukončení zaměstnání a odchod do starobního důchodu, a jaké faktory jejich rozhodování o ukončení zaměstnání a odchod do starobního důchodu ovlivňují. K uskutečnění výzkumné části bakalářské práce je použit kvalitativní typ výzkumu a technika polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor je tvořen lidmi, kteří se nacházejí v předdůchodovém věku a zvažují ukončení či pokračování v zaměstnání. Výsledky jsou zpracovány metodou otevřeného kódování. Prostřednictvím výzkumu má být zjištěno, zda lidé pomýšlejí na přípravu na stáří a život v důchodu, jaké mají povědomí o podmínkách pro odchod do starobního důchodu, podle čeho se rozhodují a co očekávají od života po ukončení zaměstnání. Práce může posloužit jako materiál pro občany, kteří se blíží svému důchodovému věku. Může pomoci ke specifikaci ukazatelů přechodu z aktivního života do starobního důchodu.
|
|
|
Aktivizace seniorů v zařízeních sociální péče
Javoříková, Veronika ; Ondrušová, Jiřina (vedoucí práce) ; Cimrmannová, Tereza (oponent)
Shrnutí Ve své diplomové práci jsem se zaměřila na téma aktivizace seniorů v zařízeních sociální péče. Cílem diplomové práce bylo popsat možnosti aktivizace seniorů v pobytových zařízeních sociální péče a zjistit, na kolik se odlišují aktivizační služby ve vybraných typech zařízení sociální péče. Výzkumné šetření jsem prováděla pomocí rozhovorů se sociálními a aktivizačními pracovníky ze čtyř typů zařízení sociální péče a to v domově pro seniory, domově se zvláštním režimem, v hospici a na sociálních lůžkách v léčebně dlouhodobě nemocných. Otázky pro rozhovory byly polostrukturované a měly za cíl zjistit možnosti a rozdíly v aktivizaci seniorů v těchto zařízeních. Všechna zařízení sociální péče mají ze zákona povinnost své klienty aktivizovat. Na základě výzkumného šetření jsem však došla k závěru, že ne všechna zařízení toto dodržují. Některá zařízení své klienty aktivizují velmi málo a z toho důvodu tak tito lidé strádají a nemají smysl v životě. Naopak v zařízeních, kde aktivizace probíhá, jsou senioři spokojenější, mají smysl v životě a mají ze života radost. V rámci výzkumného šetření jsem tedy zjistila, že rozdíly v aktivizaci seniorů v pobytových zařízeních sociální péče jsou značné.
|
|
|
Senior Point v Havlíčkově Brodě jako centrum podpory a edukace ve stáří
LINDLOVÁ, Magdaléna
Předkládaná bakalářská práce se zabývá kontaktními místy pro seniory Senior Pointy a vzděláváním na těchto místech. Práce je teoretická, doplněná o reflexi a poznatky z praxe na pobočce v Havlíčkově Brodě. V první části práce jsou charakterizovány základní pojmy spojené s problematikou stáří a přípravou a adaptací na toto období, dále je uveden a rozebrán koncept aktivního stárnutí a aspekty ovlivňující kvalitu života ve stáří. Druhá část práce popisuje specifika edukace seniorů a obecnou charakteristiku projektu Senior Point, podrobněji jsou popsány edukační aktivity právě na havlíčkobrodské pobočce. Hlavním cílem práce je popsat projekt Senior Point a zhodnotit jeho činnost v kontextu vzdělávání seniorů.
|
host ::
RSS.